Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

PPF se oklepala ze ztrát a loni vydělala šest miliard

Největší tuzemská investiční skupina PPF rodiny Kellnerových loni vydělala 239 milionů eur čistého. Teď chce pod vedením Jiřího Šmejce opět investovat.

PPF se oklepala ze ztrát a loni vydělala šest miliard
ilustrační foto | Shutterstock.com

V loňském roce skupina PPF utržila tu největší ztrátu ve své historii. A to když v březnu tragicky zahynul její zakladatel, šéf a vizionář Petr Kellner. Z pohledu čísel se však skupina nakonec přece jen dostala z nejhoršího. Za rok 2021 vytvořila čistý zisk 239 milionů eur, v přepočtu tedy bezmála šest miliard korun. 

Vybředla tak z účetní ztráty za rok 2020, která v tomto covidovém roce dosáhla hrozivých 9,5 miliardy korun. Skupinu tehdy stáhl ke dnu zejména problematický byznys Home Creditu v Asii. Z loňských čísel se už zdá, že skupina je z nejhoršího venku.

„Všechny naše byznysy loni meziročně zlepšily své výsledky. Nadto jsme  za posledních osmnáct měsíců zrealizovali několik významných transakcí. Celkově tyto akvizice a divestice posílily pozici v odvětvích, ve kterých podnikáme, a také naše finanční rezervy. Díky nim jsme připraveni aktivně investovat,“ uvedla v prohlášení Kateřina  Jirásková, finanční ředitelka PPF.

Loni skupina PPF například prodala za desítky miliard korun třetinu telekomunikační skupiny CETIN. Letos ještě přidala exit z ruské části Home Creditu a v Česku nedávno odpískala plánované spojení s bankou Moneta. Vedení skupiny od června převzal po Ladislavu Bartoníčkovi finančník Jiří Šmejc.   

Nyní je podle tiskového prohlášení připravena investovat v souladu se svou strategií diverzifikace byznysu směrem na zavedené západní trhy. „Výhled na následující období ovšem komplikují současné náročné makroekonomické a geopolitické podmínky,“ stojí v tiskové zprávě. 

Celková aktiva skupiny ke konci loňského roku dosáhla 42,2 miliardy eur. O rok dříve to bylo 39,7 miliardy eur. Vlastní kapitál skupiny PPF připadající na akcionáře k 31. prosinci 2021 činil 8,5 miliardy eur, o 600 milionů více než o rok dříve.